Jejda, to už bude nějaký ten pátek. No viděla bych to tak, že cca v 6ti letech, když jsem zjistila, že na radiu je kolečko a u něj nápis TUNING ... :) Ne, tak vážně. Vyrostla jsem v automobilové rodině a tak jsem vlastně odkojená benzinem. Nikdy jsem si nehrála s panenkami, ale pouze s autíčky. Asi v roce 1996 jsem díky svým rodičům začala jezdit závody do vrchu a na okruzích (takže zase typická dámská zábava) a odsud už je jen kousíček k upraveným vozům. V 18ti jsem dostala své první autíčko VW Scirocco, které mě nějaký čas vozilo jen do práce, ale jak šel čas, tak se mi zajídalo jezdit seriovkou a tak přišly na řadu první úpravy…..a do dnes mě to ještě nepustilo…

Asi fakt, že mám možnost se postavit na druhou stranu barikády a také možná proto, abych se všem autum podívala z blízka „na zoubek“.

Asi největší chybou je něco uspěchat … na úpravách auta nic neuspěcháš ... to je jako s miminem, také se na svět podívá po 9ti měsících. A nebo jako se slonicí, které to trvá 24 měsíců … ale pak to stojí za to ... ne vážně, důležité je si vše promyslet, poradit se se zkušenějším „tunerem“ a pak se s chutí dát do díla. Ten umí to a ten zase ono a všichni dohromady udělají moc! A výsledkem jsou krásná auta, na které je radost se podívat a útěchou za ty měsíce dřiny, jsou pozitivní ohlasy okolí. A to se vyplatí! :)

Tak tady mohu zodpovědně říct, že rukama mi prošla, co se tuningu týká, dvě auta a to již zmíněné VW Scirroco a VW Corrado, které jsme stavěli s přítelem. U Corrada to bylo něco jako s tou slonicí :)

Co se aut týká, musím uznat, že poslední dva až tři roky je opravdu na co koukat. Úroveň se zvedla a doufám, že to bude v dalších letech jen, a jen lepší. Co se chování některých lidí na srazech týká, je to děs běs a pevně věřím, že i to se časem vychytá, abychom si z každé akce odváželi jen pozitivní zážitky…