Tvrdý oříšek jménem TOP 10 - komentář
Stejně jako v loňském roce se i letos bojovalo o umístění v elitní skupině TOP 10. Oproti loňsku to ale bylo podstatně náročnější. Žhavých adeptů na TOP 10 bylo něco kolem 20 vozidel a šlo o skutečné skvosty, takže rozhodování bylo opravdu náročné. Trochu nám ho ulehčil i fakt, že se někteří z nominace „odstřelili“ sami – prostě nepřijeli. Nicméně i tak nám zůstalo v úzké nominaci cca 17 vozů. Po sobotním procházení mezi halou B1 a Z jsme číslo zmenšili na 12.
No jo ale je to TOP 10, takže dva musí z kola ven. Definitivní rozhodnutí jsme nechali teda nakonec na neděli, kdy jsme znovu prošli obě haly a dohadovali se o tom, kdo vypadne a kdo získá jaké pořadí. Ještě v 11 hodin dopoledne to nebylo vůbec jasné. Auta byla tak vyrovnaná v úpravách, že nebylo vůbec lehké někoho odsoudit. Neustále se spekulovalo, jak to vlastně bude, názory typu ten má lepší kola, ten zase lak nebo muziku. Každý měl něco, v čem vynikal a nedalo se pořádně rozhodnout. Všech 12 aut bylo na vysoké úrovni a nedalo se jednoznačně určit, jak to dopadne. Rozhodli jsme se tedy ještě jednou všech 12 aut znovu projít a najít něco, čím by se mohlo stanovit pořadí. Muselo se tedy rozhodnout v kvalitě zpracování veškerých úprav, protože kvalita je jednou z nejdůležitějších věcí. Ono totiž nápad je jedna věc, ale jeho perfektní realizace zase věc druhá.
U Audi TT jsme se snažili něco najít, ale prostě to nešlo. Snad jediné, co tohle auto postrádá, je větší odvaha v úpravách exteriéru. To však, ale vůbec nemělo žádný vliv na celkové prvenství v soutěži. Veškeré provedené úpravy byly dotaženy do nejmenšího detailu a s citem pro efekt.
Hned vedle stál Edge a jeho Octavie RS. Tak jsme se do ní hned pustili. Tady už se o pár chybkách spekulovat začalo. Nebyly však tak zásadní, aby ohrozily celkové druhé místo. Nicméně o pátých dveřích se spekulovalo ještě dlouhou dobu. Veškeré nedostatky jsme si zapsali do paměti a naše kroky mířily k Leonu.
U tohoto auta jsme čekali dodělaný interiér, ale bohužel se tak nestalo. Troufám si říct, že kdyby byl dodělaný, možná by měl vítěz Tuning Cupu velmi statného soupeře o titul. Protože tohle auto má vše. Perfektní nápady, perfektní zpracování, dokonalou barvu, kola…… Nicméně rozdělaný interiér a motorový prostor deklasoval nakonec Leona o pár příček dolů.
Další v pořadí byl zlatý Golf IV. Náš zrak se především soustředil na místa, která už jsme moc dobře znali z průběhu letošní sezóny a Jirka Parýzek na nich vždy nějaký ten bodík ztratil. Nezůstalo však jen u starých nedostatků a náš pohled jsme zaměřili také pod kryty motoru, pod vůz do podběhů atd. Dokonce jsme zkusili nachytat Jirku na jedné úpravě, ale nakonec nám dokonale zdůvodnil její význam a měli jsme zase brouka v hlavě. Tady bylo vidět, že Jirka nenechal nic náhodě a dal si nemalou práci i na místech, která nejsou běžným pohledem vůbec vidět. Samozřejmě, že jsme našli několik chyb a taky jsme si je poznamenali, ale nebyly nijak výrazné, aby si nezasloužil celkové třetí místo.
Dalším v dopolední nekompromisní prohlídce byl Golf IV s nádherným airbrushem patřící dalšímu Jirkovi – tentokrát s příjmením Pěnkava. Tenhle auťák měl velké ambice stát na bedně, ale i přesto jsme ho podrobili přísné kontrole. I tady se prohlížely podběhy, motorový prostor….. Našim očím nesmělo skutečně nic uniknout, protože šlo o hodně. Bohužel i tady se našlo několik nedostatků, které pro Jirku byly nakonec osudné. Přeci jen, aby se člověk udržel na špici tuningové soutěže, musí neustále makat. A věci, na které jsme upozorňovali už v Hradci při premiéře, byly stále do očí bijící. Čím více jsme vozidla prohlíželi, tím více nám to zamotávalo hlavy, protože se začaly objevovat skutečnosti, které jsme při hodnocení na srazech prostě nenašli. Šlo o 10 špičkově vytuněných aut a museli jsme pro chyby lézt i do míst, které vidí snad jen technici STK. Opět jsme si poznamenali veškeré nedostatky do mozků a letěli jsme prohlédnout zbytek vozidel.
Vedle stojící Golf II sice neměl majitele přímo u vozu, ale prohlídce se nevyhnul. Trošku nám pomohly nájezdy, na kterých golfík stál a mohli jsme tak shlédnout podvozek docela důkladně. Nebyl to ale jen podvozek, který jsme v tu chvíli podrobili zkoumáním. Naše zraky se zaměřily do motorového prostoru a interiéru. Pomalu už se nám začínalo rýsovat pořadí v TOP 10. Čas byl ale neúprosně proti nám. Rychle za ostatními!
Zastávku jsme měli u stánku s Láďovým Mondeem. Tady byl vidět boj ve Ford Scene a bohužel si tím až zbytečně velkým počtem šachovnic malinko pokazil své pořadí v Top 10. Méně je někdy více a tohle bylo fakt hodně znát. Jinak vůz je po všech stránkách velice pečlivě připraven a tak mu právem náleží místo v elitní skupině.
Dalším pánem na holení byl Král Škorpión a jeho nepřehlédnutelná zbraň. Ptáte se kdo? No přece Frančesko a jeho Octavie. Tady bylo naprosto zjevně poznat, že vůz používá na denní ježdění. Klobouk dolů jezdit s tímhle autem každý den, ale v soutěži to znamenalo mínus body, protože se to hodně podepsalo na karoserii.
Při zpáteční cestě k našemu stánku jsme ještě zkoukli VW Golf III Petra Duchoně a Grinchův Opel Astra. Tady jsme se docela rychle dokázali na pořadí shodnout a tak jsme jen rychle vozy prohlédli, jestli nemají zásadní chyby na kráse. U Petra Duchoně nás potěšilo nové nalakování předního nárazníku, protože dírky od kamínků už byly doslova poseté po celé ploše. A evidentně to rozhodlo o jeho účasti v TOP 10.
Udeřila 13. hodina, porota se ještě dohadovala o celkovém pořadí, zvažovala nalezené chyby a nakonec zdárně rozhodla o TOP 10. Pořadí se zapsalo na diplomy a začalo vyhlášení.
Všem, kteří se dostali do TOP 10, bych chtěl poblahopřát a smeknout před skvělou prací na jejich tuningových autech. Je vidět, že česká tuningová scéna má pořád co nabídnout. Jako symbolické uznání jim právem patří kartička VIP TOP 10, která jim jako čestným hostům umožní vjezd na všechny soutěžní kola soutěže Tuning Cup 2007 zdarma.