5. Italo Meeting im Pleissa - komentář
Nevím proč, ale troufám si říct, že ve většině z nás dřímá touha jet se podívat na sraz někam do zahraničí. Ať už jako divák nebo, v tom lepším případě, jako účastník. Proto jsem si letos dala záležet, a jelikož jsem majitelkou auta značky Fiat, hledala jsem něco italského. Navíc jsem věděla o dalších nadšencích, takže vyhlídky a plánování byly o to rychlejší a veselejší. Volba nakonec padla na 5. Italo Meeting, který se uskutečnil o posledním srpnovém víkendu. Sraz byl situován do malého městečka Pleissa nedaleko německého Chemnitzu, kousek od hranic s ČR. Termín se sice kryl se srazem v Panenském Týnci, ale pro mě, Ilču s Coupečkem a Ondru s Puntem GT byla volba jasná. Původní výprava tří aut se nakonec rozrostla na sedm italských přibližovadel. Připojil se ještě Roťák s Coupečkem a kámoši s dalšími Punty (Marty3d,Dohy a Djbiker) a do Německa nakonec putovalo celkem 12 lidí.
Jelikož sraz začínal v sobotu v 9.00h, tří týdny dopředu jsme si zajistili přenocování blíže hranic. Po dlouhém vybíraní padla volba na Louny, abychom na sraz přijeli včas. Na webu se penzion Rossa zdál normální, za přijatelnou cenu, s parkováním před objektem (prý bezpečné). V pátek jsem tedy ještě doopravila nárazník a chladič, Ilča naleštila Coupé a navečer jsme společně vyrazili na nákupy (jídla) a pak už jsme nabrali směr Louny, kde jsme po cestě nabrali Ondru s kamarádem Jardou. Po příjezdu k penzionu jsme se šli ubytovat (a kvůli rannímu brzkému odjezdu i zaplatit), ale už první dojem byl zarážející. Penzion se nacházel ve 2. patře starého paneláku, pokoje horší než na fotkách a k tomu všemu ještě společné a notně páchnoucí WC. I přes Jardovo upozornění, že nejde o dobré místo, si říkáme, že na přespání to stačí. O tom, že Jarda měl pravdu, jsme se přesvědčili po návratu k autům. Mezitím se totiž kolem nich vyrojila dvě auta plná „opálených spoluobčanů“. Naše auta si detailně a dlouho prohlíželi, i když na parkovišti neměli ani lidé z okolních domů špatné kousky. Po větším prozkoumání místa jsme se ale zhrozili úplně – penzion i my jsme byli v centru nějakého ghetta! Ubytování jsme se rozhodli z bezpečnostních důvodů zrušit, což nechápal majitel a požaduje storno poplatek. Peníze vem čert, ta auta nám za to stojí – obratem se balíme, vracíme klíče a kámoš Jarda nám těsně před půlnocí sehnal ubytování s hlídaným parkovištěm na druhé straně Loun, ještě jednou VELIKÉ DÍKY! Naši „opálení spoluobčané“ odjížděli za námi, ale naštěstí se v půli cesty odpojili a my jsme si zhluboka oddechli.
V sobotu jsme si v šest ráno přivstali, nabrali další auto a zbytek výpravy se k nám připojil v Chomutově. Cesta byla v pohodě a nikam jsme se nehnali, naopak jsme si užívali jízdu v minikoloně. Díky navigaci jsme si udělali neplánovaný výlet hned v prvním městě za hranicemi a Chemnitz jsme dokonce poznali snad ze všech stran. Několikrát jsme se roztrhali na semaforech, v kolonách a nakonec jsme se rozdělili na dvě skupinky, když se ta jedna rozhodla využít špatný dálniční sjezd :-) Ale sláva, nazdar výletu – po půl hodině čekání a telefonické domluvy jsme se setkali v městečku kousek od srazu a na místo činu jsme dorazili v půl jedenácté. Prvně nás překvapila velikost místa, protože na webu byly fotky nějakého kempu. Ve skutečnosti šlo o plácek mezi vesnicemi, ale se sociálním zázemím, jídlem, pitím i řádným ohraničením. Pro naši sedmičlennou delegaci aut jsme našli poslední větší volný plac, zatímco naše auta byla podrobena zvědavým pohledům přítomných Němců. Trochu jsme umyli auta, rozkoukali se po okolí, s pomocí angličtiny jsme zjistili, kde se co děje, a mohla začít zábava.
Jako první jsme si dali svačinku, mrknuli na auta a soutěž Show&Shine, na kterou jsme v zápětí vyrazili také. Soutěž se hodnotila u jednoho stanu, kam najížděl každý, kdo měl zájem o účast. Čekání v koloně bylo vyplněno měřením hlasitosti výfuku a audia. Na samotném hodnocení se podíleli dva porotci, kteří o autě v podstatě nechtěli nic vědět, protože ho hodnotili jako celek. Potom jsme se pustili do grilování a kecání ve stínu altánu – počasí bylo totiž dosti slunečné. Také jsme nafotili a okouknuli zbytek přítomných kousků (řekla bych, že na tak malý sraz se jich sjelo docela dost). Ve čtyři hodiny se někteří účastníci akce vydali na spanilou jízdu, které jsme se raději po ranním „cestování“nezúčastnili a čekali jsme na vyhlášení výsledků. To proběhlo s půlhodinovým zpožděním o půl šesté a všichni jsme ho napjatě sledovali i proto, že jsme téměř ničemu nerozuměli. Naštěstí jeden účastník naší výpravy něco překládat zvládal. Začalo se vyhlášením nejvzdálenějšího účastníka srazu (pohár putoval do Holandska) a pokračovalo se různými kategoriemi od Seicenta, přes Fiaty až po Lancie. Kategorie byly rozděleny podle typů aut, a proto jsme si odvezli hned 4 poháry:
- „ Roťák“ Vilda Roth, 1. místo, Fiat Coupé
- „Ilča“ Ilona Borýsková, 2. místo, Fiat Coupé
- „Ondra“ Ondřej Kafka, 1. místo, Fiat Punto GT
- „Katy“ Katka Ipriová, 3. místo, Fiat Punto
Nejvíce mě ale fascinoval potlesk, který byl při každém vyhlášení. Den utekl jako voda, tři auta nás opustila a vydala se zpět do Česka, ale dvě další najednou objevily – na otočku. Do toho se nám ozval Roťák, že mu za Chemnitzem praskl klíňák, tak se to chvíli řešilo, ale nakonec si poradil a dojel v pořádku domů. My jsme rozbalili stany a gril, něco popili a v deset hodin po ohňostroji zalehli, protože jsme byli docela unavení. Už předtím byl ale v kempu i přes stále hojnou účast klídek a nad ránem, kdy nás trochu budila zima, bylo hrobové ticho!
V neděli jsme od rána uklízeli a balili, na srazu se dokonce rozdávalo zdarma kafé, WC byly stále čisté i s toaleťákem a mýdlem :-) Sluníčko krásně hřálo, no co více si přát - ani se nám odjíždět nechtělo. Zpáteční cesta proběhla už hladce až na opětovný „výlet“ dle navigace, v Praze jsme si zamávali a v Jihlavě jsme se s Ilčou stavili na ještě oběd. Tam jsem zjistila problém s výfukem a za provizorní opravu moc děkuji Kájovi od Mallory. Domů jsme dorazili úspěšně k večeru, plní zážitků a už teď se těšíme na příští ročník! Atmosféru srazu vám jistě přiblíží pár našich fotek – ZDE.
Další galerie: